Jaroslav Kubera: homepage

Senát je jako hasiči, má význam hlavně v krizi. Vondráčkova cesta do Ruska byla za hranou, říká Kubera

Nový předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) po zvolení uvedl, že by rád zvládl přerod z politika ve státníka. „Funkce mi v pozitivním slova smyslu trochu svazuje ruce, musím své emoce krotit. Z pozice předsedy Senátu mám silnější hlas než řadový senátor, proto i můj vliv na veřejné mínění je větší. To může být nebezpečné, proto musím mnohem víc vážit svá slova," říká Kubera v rozhovoru pro Deník N.

Po zvolení jste uvedl, že svůj přerod ve státníka snad zvládnete podobně jako Milan Štěch. Jak bude vypadat Jaroslav Kubera jako státník?
To byl spíš takový bonmot. Státník je složitá věc. Státníkem se člověk nerodí, většinou ti lidé rostou s funkcí. U několika takových jsem to zažil. Lidé si myslí, že člověk nemůže být státníkem se smyslem pro humor, což mi trochu vadí. To bylo v historii mnohokrát vyvráceno, možné to samozřejmě je. Někomu to může vadit, někdo má radši politiky vážné, seriózní.

Nemáme tady státníků, kteří mají „smysl pro humor“, trochu moc? Třeba i Miloš Zeman si zakládá na svých bonmotech.
To je trošku rozdíl. On je totiž humor a humor. Je humor zlý, urážlivý, ubližující, pak je humor mírný a jemný, který nikomu neubližuje. Já velmi často říkám vážné věci s nadsázkou, ale jsou myšleny naprosto vážně. Míval jsem kdysi problémy s tím, že lidé nevěděli, jestli něco myslím vážně. I pro věc velice vážnou může být použita nadsázka. Humor zlý a ubližující zásadně nepoužívám.

Budete se teď ve svých vyjádřeních krotit?

V mém věku už po mně těžko někdo může chtít, abych se měnil. Já mám názory na život tak pevně uspořádané, že toho na nich už mnoho nezměním. Jsem emotivní člověk, a to je možná jeden z rozdílů – státník by měl emoce udržovat na uzdě. Politika však bez emocí dělat nejde.

Často říkáte i kontroverzní věci. Nedávno jste se opřel do feministek, zpochybňoval jste statistiky počtu znásilnění, mluvíte o tom, že jsme pod dlouhodobým diktátem politické korektnosti. Chcete se v tomto ohledu měnit?

Je tu diktát menšin většinám, což je poněkud znepokojující. Menšiny jsou hodny ochrany, ale nemůžeme dopustit stav, aby menšiny začaly diktovat většinám.

Takže se měnit nehodláte?
Nebudu. Toto je zajímavé třeba v souvislosti s Istanbulskou úmluvou. Ona je motivována tím, aby ženy nebyly týrány, což je naprosto správné a nezpochybnitelné. Pak však obsahuje prvky, které jsou už o něčem jiném, což je strašně nebezpečné. Já tomu říkám balíčkování, kdy se do jedné věci spojí něco naprosto nutného a správného, ale také to, co je z nějakých důvodů nepřijatelné. A pak ten, kdo tyto nepřijatelné věci vyjmenuje, je obviněn z popírání těch prvních.

Předsedou Senátu jste se stal i díky hlasům Starostů a nezávislých, co jste jim slíbil?

Já jsem nikomu nic nesliboval, už dávno nikomu nic neslibuji. Já jsem na schůzce s nimi jen vyprávěl svůj životní příběh.

Dobře, ale předseda STAN Petr Gazdík původně řekl, že vás jejich klub nepodpoří, přesto se tak nakonec stalo. Co se změnilo?

První změna byla v tom, že se klub osamostatnil od názoru pana Gazdíka. Nepamatuju si, že by předseda strany tak radikálně zasahoval do ustanovení orgánů Parlamentu. My jsme si také nikdy nedovolili kádrovat kandidáty do Sněmovny. Mně na tom nejvíc vadilo právě to kádrování, to bylo neskutečné.

On tvrdil, že byste nebyl „protiváhou proruskému Hradu“. Co na to řeknete?

Já se Miloši Zemanovi stavím dvacet let, kdykoliv mě to napadne. Předseda Senátu přece nemůže být jen kritikem Hradu. V ústavním systému je vedle mě ještě předseda Sněmovny, premiér a prezident. A není možné, aby s nimi předseda Senátu nevyjednával. S jeho názorem hluboce nesouhlasím.

Celý rozhovor si můžete přečíst na serveru Deník N

Deník N
 

Vloženo: 15. 11. 2018
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 49x, známka: 2.8