Jaroslav Kubera: homepage

Projev na 2. schůzi Senátu PČR k Zahraniční politice ČR ve vztahu k Čínské lidové republice

Projev na 2. schůzi Senátu 30. listopadu 2016 k Zahraniční politice ČR ve vztahu k Čínské lidové republice:

Vážené kolegyně a kolegové, vážený pane předsedající, zkusím osvětlit některé věci, zejména to, proč jsme navrhli to zdánlivě jednoduché usnesení. Toto zdánlivě jednoduché usnesení bylo o tom, že vyvolalo jaksi zvednuté obočí nebo jak bych to řekl, že zejména předseda Senátu, s těmi ostatními nemáme nic společného, prohlašovali jakoby jménem Senátu, on sám tvrdil, že to nebylo jménem Senátu, ale víte, jak to je v médiích. Média často píší Senát schválil a mne oslovují voliči a říkají, no, ty jsi takovouhle blbost schválil. Říkám ne, to se musíte podívat na sjetinu. Tam by mělo být napsáno: Senát hlasy těch a těch schválil tento nesmysl, třeba onu prodejní dobu v obchodech nad 200 m2. Já jsem ji neschválil, ale velmi těžko se to vysvětluje.

To byl jeden krok. My jsme jenom chtěli se distancovat od toho, že toto stanovisko čtyř činitelů nemuselo být nutně stanoviskem Senátu. Jestli bylo nebo nebylo, se dozvíme za chvíli, až budeme hlasovat o oněch dvou usneseních.

Druhá věc, navážu na pana kolegu Cieńciału, já jsem navrhoval, aby ti agresivní, co jsou na tom úplně, že s Čínou nikdy nic, aby si laskavě uvědomili, že bez čínských výrobků bychom tady ani nezasedali, protože by nefungovaly ani tyto mikrofony, ani televizní kamery při tiskové konferenci, ani byste si tady nikdo nic nešmudlal na tabletu, ani na mobilním telefonu. A jestli je něco strategicky nebezpečné, tak kdyby došlo k nějakému dramatickému zhoršení mezinárodní situace a Čína se naštvala, tak si pan Babiš může celé EET naloupat, protože nebude fungovat. Protože veškeré zásadní servery a to všechno je tady čínské. Nešel by internet, nešly by mobilní sítě. To jenom pro pořádek, abychom si uvědomili, kde se nacházíme.

To ale nic nemění na tom, a to já zastávám vždycky, že se máme chovat jako rovný s rovným. To znamená, že se nemusíme před takovýmto mocným uklánět, jako jsme se nemuseli uklánět – a jak jste tady hezky schválili onen zákon o tom, že když my nenahlásíme americké občany, kteří mají účet v České republice, tak americká daňová správa odebere 30 % daně ve prospěch Spojených států, aniž bychom stejnou možnost měli recipročně jako Česká republika.

A pan ministr Babiš tady tehdy řekl na můj dotaz: „To je jiná kategorie.“ To mně opravdu dodalo. Není to jiná kategorie. A to opakuji znovu, jsem amerikanofil, to není žádný důvod. Ale je to přesně ono, jako rovný s rovným. A to není o tom, že jsme menší nebo větší. Podívejte se na takové Lucembursko, které má tuším 6 europoslanců, ale moc v Evropském parlamentu má až neuvěřitelnou na ten počet. Takže ono to vždycky není o počtu obyvatel a o síle.

Nicméně, bez ohledu na to, já si moc dobře vzpomínám, když jsem první čínské šroubky a vzal jsem elektrický šroubovák, tak ten šroub se utrhl. To už dnes dávno není pravda. A když jsme otevírali s panem Paroubkem svého času továrnu na televizory, tak já – známý rejpal – jsem se ptal, jaký je podíl součástek, byla to japonská firma, v tom televizoru? Technik mi odpověděl, že jsou tam součástky čínské a japonské. To mě neuspokojilo, tak jsem říkal: „Já bych chtěl vědět, co tedy je čínské a co je japonské?“ A on řekl: „Japonské je akorát to sklo, to ještě Číňani neumí.“

Takže to jenom, abychom zůstali na zemi. A, věřte tomu, řídit Čínu... Vždyť my neumíme řídit malou Českou republiku, natož řídit takovýto stát. Našima očima se na to nemůžeme tak úplně jednoduše dívat. Kdybychom se totiž tak dívali, tak bychom museli vystoupit z OSN, protože mnoho státu OSN se s Čínou vůbec nedá srovnat. To jsou vysloveně diktátorské režimy. Vzpomeňte na usnesení UNESCO o Izraeli, na které jste tady kupodivu nikdo nereagoval, jenom Poslanecká sněmovna dala zmínku. To neskutečné prohlášení, kvůli kterému by stálo zato buď vystoupit z UNESCO, nebo vystoupit z OSN, a nikdo tady o tom nemluvil.

Takže, jednoduše řečeno, zůstaňme svoji, před nikým se neuklánějme. Ale mě zaujalo tady to s tou ocelí, ale zeptejte se mě, když si kupuju v OBI ty šroubky, jestli mě zajímá, jestli je vyrobila Čína, nebo Česko, nebo EU, když jsou za korunu, a ty evropské jsou za deset, protože musíme živit ty solární barony a všechny ty nesmysly, které sem z Evropy chodí. Tak pochopitelně ty naše jsou dražší. Takže ani tam to není tak jednoduché. Spotřebitel chce nakoupit levné zboží, takže ho koupí a příliš ho nezajímá, z jaké destinace pochází.

A pravda je, možná, že je to útlocitnost, v tuto chvíli velvyslankyni Čínské lidové republiky v České republice stoupají vlasy na hlavě, než všechny tyto zprávy dojdou do Číny a budou médii ještě maličko pokrouceny, tak ona bude trhnout hrůzou, že ji určitě odvolají. A to ještě se tady prozradilo, že jeli ti kluci ze sociální demokracie na Tchaj-wan. To může být další velká rána. Takže já jenom nabádám k tomu, že nejvyšší a nejnižší známka se škrtá. Když jsem nabádal ty odpůrce, ty extrémní odpůrce, aby bojkotovali čínské zboží, netelefonovali s čínským mobilem, tak by žádná demonstrace na Staroměstském náměstí nebyla. Protože jak by ji Gazdík svolal, kdyby neměl mobil, čínský mobil. I IFON je čínský mobil, nemylte se, že to je americký mobil, v iPhonu je tři čtvrtě součástek čínských. Prostě ten svět je takový a extrémem se k ničemu nedostaneme.

Ale opakuji znovu – to naše usnesení je o tom, že předseda Senátu sice dával najevo, že nemluví jménem Senátu, ale „zvonku to tak vyzeralo“, že to je jakoby stanovisko Senátu. Ale zase nevylijme s vaničkou i dítě, protože ono se nám to stejně nepovede. To, že máme k něčemu výhrady, prostě ta Čína tady je, s tou Čínou nebudeme mít starosti. S Čínou budou mít starosti Spojené státy. Počkejme si také... Všichni teď spekulují, co udělá Trump? Mě si absolutně získal tím, že odvolá podpis pod podvodem století, který se jmenuje globální oteplování. Proto také výbory se zachovaly rozumně a odložily onu pařížskou deklaraci, která je o ničem, která je jenom proklamací. A já doufám, že ji uvidíme, až ji Senát bude ratifikovat, jaká se tady zase rozvine pětihodinová diskuse, zda ratifikovat, či neratifikovat.

Takže já nabádám nikoli ke zdravému rozumu, protože znám tisíc zdravých rozumů. Každý říká zdravý selský rozum, ale kolik jich máme, těch zdravých selských rozumů? Tak já jenom nabádám k uvážlivosti, pojďme ukončit ten proces tím, že Senát řekne, že to nebylo jeho stanovisko, že v Číně se máme chovat jako rovnocenný partner, ale to vůbec neznamená, že s ní nebudeme rozvíjet...

Však jenom kulturní styky jsou i pro nás velmi zajímavé. Já jsem kdysi dostal k Vánocům nějakou knížku o historii Číny, to je neuvěřitelné. Ale, pravda, Řecko také má historické ty a dneska na tom není úplně nejlépe. Tak já spíše nabádám k tomu tvrdě, ale s rozvahou. 

Vloženo: 30. 11. 2016
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 1201x, známka: 2