Jaroslav Kubera: homepage

Projev Jaroslava Kubery před volbou místopředsedů ODS

Dobrý den,
jste si úplně jisti, že tyto oba mikrofony jsou naše? No nic. Nejprve vám přesto řeknu dobrou zprávu. Podařilo se mi zkrátit svůj projev na polovinu. Rozhodl jsem se totiž ignorovat tajnou směrnici o ekologických odposleších. Směrnici prosadila komisařka, které v Bruselu přezdívají Brettschneiderová, a podle této směrnice se odposlech spouští až poté, když se po dobu 30 vteřin ozývají hlasy. Aby se ušetřilo, aby oteplování postupovalo pomaleji. To znamená, že když budete mluvit 29 vteřin a 30 vteřin budete mlčet a vy nebudete hlučet, tak můžete celý projev pronést tak, že nebude nikde zaznamenán. Tak to jde pořád dokola. Kromě toho ale, protože nechci říci nic proti nikomu ani proti ničemu, tak si mohu dovolit ten luxus a mluvit plynule. K výsledkům voleb. U mě pořád dobrý. A co vy?

Několik málo důvodů k pádu
ODS zpychla a zapomněla, co znamená slovo pokora. Někteří politici ODS si spletli politiku s byznysem. Často se ODS chovala opačně, než měla v programu. Kraje jsme nechtěli, ale máme je. Přímou volbu prezidenta jsme nechtěli, ale máme ji. O daních raději nemluvit. Nejsmutnější ale na tom je, že opakujeme stále stejné chyby, takže sebelepší analýza nám nepomůže. Na druhé straně ale krize není sprosté slovo. Krize může vést k vzestupu. Je to teď vidět na některých amerických automobilkách, které krize přinutila udělat racionálnější opatření, a kupodivu oni po krizích rostou víc než předtím. K pádu vlády. Nejvýstižnější analýzu vyslovila jedna seniorka, se kterou jsem projednával místní záležitost. Bylo to zjednosměrnění nějaké ulice a samozřejmě, jak to bývá, jsme se dostali k politice a ona pronesla tuto historickou větu: „Když se postaví, rozum se zastaví.“ Já jen dodávám, že ne vždy to vede k pádu vlády. Pokud ovšem vážně jde o výsledky Nečasovy vlády, budou v budoucnu mnohem lépe hodnoceny, než je tomu dnes ve vypjatých emocích.

K Parlamentu
Nepodléhejme panice. Spojené kluby ODS mají v Parlamentu 31 členů. Kdo z vás to má? To je docela síla. Kdyby měly každý 31, byla by to ještě větší síla. Často je nám vyčítáno, že se od voleb málo vymezujeme proti nové koalici. Ono, popravdě řečeno, není proti čemu. Teprve až vláda začne fungovat a začnou z ní vypadávat očekávané úžasnosti, začne fungovat i opozice. Měla by ale fungovat nejen jako kritik vlády, ale sama přicházet s lepším řešením. K tomu bude nezbytná mnohem lepší spolupráce obou klubů. Existuje totiž spousta problémů, které oslovují celé politické spektrum, a tam je naše příležitost. Oni nám také možná trochu pomohou okolnosti. Až ta vláda začne vládnout a přijme ony slibované zákony, které navrhuje Rekonstrukce státu – a mnozí z vás ty zákony podepsali a budete se velmi těžko nyní vymlouvat, až se o nich bude hlasovat –, tak zřejmě Tomio Okamura bude odvolán na základě svého vlastního zákona o odvolatelnosti politiků, protože z prosté matematiky vyplývá, že vždycky vás méně lidí volí, než nevolí. To znamená, že nebude nic lehčího, než zorganizovat tu skupinu lidí, kteří ho nevolili, a odvolat ho. To jenom malý příklad. Andrej Babiš zřejmě zjistí, že stát přeci jen nejde řídit jako firmu, a vrátí se k podnikání, pokud bude mít kam. Může to dojít tak daleko, že Evropa se rozhodne ty velké zločinné monopoly zlikvidovat a znárodnit, nebude to poprvé ani naposled. Co mě v posledních dnech překvapilo, bylo, když jsem četl, že nás překvapila ČSSD nominací na šéfa kandidátky do Evropského parlamentu. Zapnul jsem počítač, neměl jsem brýle a čtu si, že šéfem kandidátky bude jistý Kellner. Říkal jsem si, že by Petr Kellner následoval Babiše? No, mohlo by to být zajímavé. Vzal jsem si brýle a on to byl Keller. Je to ovšem pro nás docela dobrá příležitost, když postavíme dobré kandidáty.

K volbám v roce 2014
Na rozdíl od mnohých to pořadí, které já považuji za důležité, je, že první jsou komunální volby, potom jsou volby do Senátu a jako poslední jsou volby do Evropského parlamentu, přestože to pořadí ve skutečnosti je obrácené. Zkusím vysvětlit proč. Člověk se cítí doma tam, kde žije. Pořadí je tedy: obec nebo město, stát. Kraj jsem vynechal, protože ten je většinou nezajímá, zejména ne ten, který byl uměle vytvořen, tam se oni doma necítí. Potom teprve země, potom teprve Evropa a naposled svět a vesmír. Místní záležitosti jsou člověku nejbližší, mnohem bližší než bližší záležitosti vzdálenější. Proto lidi iritují místní daně víc než ty státní. Program ODS se dá zjednodušit do dvou slov. Nepodnikat a nepřekážet. Zatím jsme to v minulosti dělali jinak. Podívejte se na internet, kolik že měst a krajů má svých obecních a krajských podniků, kde se dohaduje, kdo bude sedět tam či onde, a byla to jedna – kromě evropských dotací – z příčin, proč tady řešíme už tak dlouho otázku jakýchsi politických podnikatelů a podobně.

Já si myslím, že ti, kteří budou kandidovat v komunálních volbách, tak by měli dát jasně najevo, že toto podporovat nebudou a nebudou ani kandidovat, i kdyby to byly nějako politické dohody, do těchto obecních společností. Ono to totiž nejde. Kdo to někdy zažil, když sedí radní ve firmě, kterou zřídilo město, tak on tam musí být jako blázen, on musí skákat z této židle na tudle židli podle toho, co se projednává. Pokud chce město okrást, to je logické. Co nejmíň práce za co nejvíc peněz a město chce obráceně – co nejvíc práce za co nejmíň peněz. A teď radní přeskakuje a neví, co má udělat, a je to přece evidentní, že to je nesmysl, aby obec zřizovala svoji vlastní firmu, nemluvě ani o tom, že vlastní dítě nenecháte padnout, takže když firma krachuje, tak vždycky to zastupitelstvo jí tam přisolí nějaké peníze, aby nám nezkrachovala. Takže to si myslím, že by mělo být jedno z témat do komunálních voleb.

Volby do Senátu, já se připojím k tomu, že výsledek Libora Lukáše je nevídaný a je důkazem, že když do volby dáme dobrého kandidáta, který není vytvořen někde nějakými dohodami nebo sympatiemi, ale je přijatelný pro voliče, tak se výsledek může dostavit. My teď potřebujeme, protože ČSSD obhajuje mnohem více mandátů než ODS a veřejnost má tu snahu vyvažovat, až uvidí, jak levice ovládla úplně všechno, není to nic nového, tak se bude snažit vyvažovat, ale naším předpokladem je, aby ti naši kandidáti byli takoví, kteří skutečně ty voliče osloví.

Volby do Evropského parlamentu
Komisařka Redingová vyhlásila, že tyto volby budou o tom, jestli budou existovat „spojené státy evropské“, či spíše „svaz evropských socialistických republik“, a to je nepochybně pro nás zajímavé téma. Já vás teď seznámím s jednou analýzou a nebudu vám říkat, odkud ji mám. Ona říká asi toto. O krizi v Řecku: Evropa řešila krizi v Řecku jako člověk, kterému zarostl nehet, a namísto toho, aby ho zastřihl, čeká, až dostane gangrénu a je mu uříznuta celá noha. O Evropě: Evropa nikdy neměla tolik slabých politických vůdců. Rozhodují úředníci a technici místo politiků. Kdo doufal, že zvolením Hollanda dojde k uklidnění, musí být zklamán. Hollande nesplnil nic z toho, co sliboval ve svých projevech. Angela Merkelová ale dokázala nemožné, dokázala víc než dvě světové války. A ten, kdo to řekl, nebyl, jak byste se možná mylně domnívali, Václav Klaus, ale byl to bývalý prezident Brazílie Lula da Silva. To je docela zvláštní a je to pro nás velmi poučné, protože je to takové jakoby hodnocení z dálky, ale kupodivu přišlo mi to, jako kdyby seděl tady. Bylo velmi trefné a velmi přesné.

A nejlepší na konec ke kongresu. Nejprve, jak jsem se málem stal předsedou ODS. Trabant mezi politology, jistý Lukáš Jelínek, kdesi napsal, že Kubera nemůže být předsedou ODS, protože je kabaretiér. No, to mě naštvalo. Znáte chlapi, jsou ješitní, tak jsem se asi na dvacet vteřin zamyslel nad tím, že mu dokážu, že to možné je, protože… Pak jsem se ale zamyslel, rychle jsem se uklidnil a vzkázal jsem mu, že zatímco on vyhrál možná sedm hrníčků na plese, já jsem vyhrál pětkrát komunální volby a třikrát volby senátní.

Ale vážně. Pokud se má kongres stát počátkem restartu ODS, musíme si uvědomit, kde se nacházíme. Major Terazky by řekl: „Čo bolo, to bolo, ale terazky jsme v řiti.“ Doby, kdy funkce místopředsedy ODS byla vstupenkou do vlády a členství ve výkonné radě umožňovalo lobbing u ministrů nebo alespoň v té čí oné dozorčí radě, jsou pryč. Zdá se snad někomu, že podobná doba je nablízku? Mně tedy ne. Slovo místopředseda původně vzniklo v jednotném číslo a šlo o to, aby když předseda onemocní, měl zástupce. Postupem doby ale vznikl zástupce zástupce a dnes už má předseda 5 zástupců. Na jednom z minulých kongresů se novináři ptali delegátů na jména místopředsedů ODS. Výsledek byl tristní, mnozí delegáti jejich jména neznali. Důvod, proč se tak usilovně snažím prosadit snížení počtu místopředsedů, je ale jiný a před chvílí o tom byla řeč. Zabránit dohodám, které vedou k tomu, že místopředsedové nebývají voleni, ale vybráni. Nabízí se ovšem řešení, které mne napadlo teď před chvilinkou, že kdybychom se rozhodli, že bude dvanáct místopředsedů, to znamená, všichni budou mít jednoho, tak tyto dohody nemají žádný smysl a je to jednoduché. Ale řešení to podle mne není. Podobně výkonná rada – ta už má tolik členů, že slovo výkonná je nadbytečné.

ODS vždycky hlásala, že sníží počet ministerstev a různých pochybných ústavů a organizací, které vysávají státní rozpočet. Nikdy se jí to nepodařilo. A mohla se vždycky vymlouvat na to, že byla v koalici s dalšími stranami. Představa, že větší orgán je zárukou úspěchu, je mylná. O tom ženy vědí své. Volba důvěryhodného vedení je pro restart ODS nutná, nikoliv však dostačující. ODS nepotřebuje žádný nový program, program jsme měli a máme výborný. Stačí ho jen plnit. Petr Fiala, kterému z tohoto místa blahopřeji, se může spolehnout na to, že jako člen grémia se budu snažit o to, aby nebyl fíkovým listem, jak jsem někde v kuloárech slyšel, a jeho že bude řídit někdo jiný. Jak jsem dnes poznal z jeho projevu, nebude to – pokud někdo má takové ambice – pro něj jednoduché a to je dobře.

Přeji kongresu, aby vtip, že ODS přišla zemřít tam, kde se narodila, zůstal vtipem. Volba místopředsedů je důležitější, než si myslíte. Hlasujte tak, abyste později nemuseli svého hlasu litovat.

Než vám poděkuji za pozornost, popřeji z tohoto místa svojí ženě, která má dnes narozeniny a se kterou vedeme již padesát let spor. A tady jsou někteří, na které mám velký vztek, protože když se s ní potkají, ačkoliv ji v životě neviděli, tak jí položí otázku: „Jak jste to s ním mohla vydržet?“ A já na to: „Vždyť přeci ji vůbec neznáte?“ „Ale známe tebe.“

Takže přeji vám vše dobré a díky.

Vloženo: 18. 1. 2014
Ohodnotit: 1 | 2 | 3 | 4 | 5, hodnoceno: 2035x, známka: 0